15+5 mýtů o použitelnosti podle Honzy Kvasničky a Zdeňka Hejla

15+5 mýtů o použitelnosti podle Honzy Kvasničky a Zdeňka Hejla

Jan Kvasnička Honza Kvasnička je odborník na analýzu použitelnosti, affiliate marketing a doménové poradenství. V poslední době jste mohli navštívit některé z jeho přednášek převážně zaměřených na použitelnost webů. Např. na 26. olomouckém NetSrazu představil 15 mýtů a domněnek použitelnosti a zvyšování konverzního poměru, které shromáždil při své práci s klienty.

Jan Kvasnička logo

Jednotlivé mýty představují reálné citáty reálných klientů. Pojďme si tedy představit nejzažitější mýty o použitelnosti.

  1. Nikdo si ještě nikdy nestěžoval
  2. Eshop funguje od roku 2008, takže myslím, že vše funguje, jak má
  3. Něco je špatně, musíme přilákat více návštěvníků a bude to super
  4. Význam designu je přeceňovaný a nepatří mezi TOP věci, které by se měly řešit
  5. Však to je úplně jedno jakou to má barvu nebo text
  6. Viditelný kontakt je zbytečný, nechci, aby mě otravovali
  7. Ten text oni nečtou, to je pro vyhledávače
  8. Tento prvek je tam na vyplnění místa
  9. Tohle přece musí vidět
  10. Více jak 90% návštěvníků jde rovnou na kategorie nebo produkt, na hlavní stránce nezáleží
  11. Ale on se musí zaregistrovat
  12. A kdo řekl, že ten košík má být vpravo nahoře?
  13. Navigaci jsme seřadili podle toho, jak vnímáme důležitost našich kategorií
  14. Ten obrázek v kategorii je dostatečně velký, důležitý je ten na detailu
  15. Kouknu a vidím, že ta změna je k lepšímu

Podrobnější informace k jednotlivým mýtům o použitelnosti si můžete přečíst v článku na Honzově blogu.

Osobně jsem se s většinou výše uvedených mýtů setkal. Sám vidím největší problémy s použitelností v tomto.

  1. Klient nechápe, že web slouží jako náhrada obchodníka nebo prodavače, a proto by měl nabízet takové informace a funkce, které budou jejich činnost v maximální míře nahrazovat. 
  2. Klient má určitou představu o tom, jak by to mělo být správně a co by mělo fungovat, a nenechá si to vymluvit.
  3. Klient lpí na struktuře produktů či služeb, kterou má zažitou, i když to neodpovídá tomu, co chtějí a potřebují samotní uživatelé.
  4. Web využívá nestandardní ovládací prvky nebo těžko pochopitelné nákupní/objednávkové procesy.
  5. Web neobsahuje žádné call-to-action prvky – tudíž návštěvník přijde a neví, co má na webu dělat.

Jaké máte zkušenosti s použitelností vy? Ať už z pozice uživatele nebo z pozice konzultanta. Setkáváte se často s některými problémy, které vám brání dělat na webu to, co chcete? Napište mi do diskuze pod článkem.



Komentáře

    • napsal

      Takhle, když je to napsaný, tak to vypadá vtipně, ale když je potřeba klienta přesvědčit, že se situace má trošku jinak, tak už je to horší:)

  1. Jana Špičková napsal

    Já nejčastěji slyším:
    – Nikdo si ještě nikdy nestěžoval (tak to bude určitě dobře)
    – Jestli o ten produkt/službu mají zákazníci opravdu zájem, tak rovnou přijdou a nepotřebují si o tom číst někde na webu
    – O call to action: to je přece každému jasné co má dělat / že nám má zavolat / poslat poptávku

    • napsal

      Největší sranda přitom je, že někdy by si návštěvníci možná i stěžovali na špatnou použitelnost webu, ale nenajdou nikde na webu kontaktní údaje nebo kontaktní formulář:)

  2. napsal

    Nevím, do jaké míry které souvisejí přímo s použitelností, ale v praxi často narážím také na:
    – „náš programátor tvrdí, že to je zbytečné“
    – „náš programátor tvrdí, že to nejde“
    – „to na té stránce musí být, naši obchodníci to tam chtějí mít“
    – „pan majitel si myslí, že je to hezčí takhle“
    – „na co design? my jsme levní, to stačí“
    – „když si u nás budou chtít nakoupit, tak si to najdou“
    – „a proč by to někdo jako nepochopil, to je snad jasný co to je ne?“

    • napsal

      S těmi programátory je to typické. Často jsou to totiž doopravdy oni, kteří rozhodují o tom, co na webu bude nebo ne, resp. jestli se jim tahle věc chce nebo nechce dělat. Majitel programování většinou nerozumí, takže je ponechán programátorům napospas. S těmi obchodníky je to podobné.

      A ty poslední dva body, co uvádíš, ty jsou opravdová hrozba pro použitelnost. Např. schovat informace o možnostech platby do nějaké obecné stránky typu Obchodní podmínky. Nebo informace o produktu/službě dostupné jen PDF. Nebo stránka s přehledem cenových plánů služby, ze které nelze přímo službu objednat. Takových příkladů by se určitě našly desítky.

Trackbacky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge

Chci být informován o nových komentářích k tomuto článku