Používáte pravidelně Twitter? Přemýšleli jste někdy o tom, jak psát tweety a kdy je publikovat, abyste dosáhli maximálního počtu kliků na vložené odkazy? Dan Zarrella, specialista na sociální sítě ze společnosti HubSpot, se podobnými otázkami zabývá dnes a denně. A často svá zjištění publikuje formou jednoduché a zajímavé infografiky.
Z aktuální infografiky se dozvíte, že:
- nejvyšší míru prokliku mají tweety o délce 120 – 130 znaků,
- tweety obsahující především slovesa a příslovce mají vyšší míru prokliku než tweety obsahující především podstatná a přídavná jména,
- ideální umístění odkazu je přibližně v jedné čtvrtině tweetu,
- tweety publikované o víkendu mají vyšší míru prokliku,
- tweety obsahující slova/znaky „via“. „@“. „RT“, „Please“ a „Check“ mají vyšší míru prokliku,
- tweety publikované odpoledne a v noci mají vyšší míru prokliku.
Profil autora Zdeněk Hejl
Den a čas publikování ok, to je jasné. Dělat ale vědu z toho, že tweet, který obsahuje RT nebo please RT má vyšší míru prokliku, je jen posedlost daty, ke kerým má Zarella přístup (+marketingu Hubspotu a Zarelly). Pro lidi co se správou účtů živí to nemá žádnou informační hodnotu.
Pochopitelně, pokud člověk má snadný přístup k milionům statusů, emailů apod. tak se nad tím dají dělat různé analýzy a závěry, které ne vždy musí mít reálné využití či vůbec smysl.
Vždy je potřeba provádět vlastní testování ve svém reálném prostředí. Pokud však člověk s daným médiem začíná, mohou mu některé výstupy z podobných analýz ukázat, kde a jak začít při vlastním testování.
Co se týče toho uvádění RT nebo prosím RT, tak musím říct, že to funguje. Jedná se o takové sociální call-to-action. Pokud já osobně vidím následující dva tweety, tak mnohem pravděpodobněji např. retweetnu ten druhý tweet. A to proto, že je tam uvedená jednoduchá žádost a retweet mě nic nestojí.
Hledáme nové webdesignéry pro naší brněnskou pobočku nejakyodkaz.cz.
a
Hledáme nové webdesignéry pro naší brněnskou pobočku nejakyodkaz.cz. Prosím RT.
Z pohledu proklikovosti u toho RT hraje roli následující faktor. Jakmile daný tweet již někdo retweetnul, tak se asi bude jednat o zajímavý odkaz (i když to mohl retweetnout z jiných důvodů, viz výše), když již někoho zaujal. Je to, jak kdybych viděl, že tomu někdo dal Like ve Facebook analogii.
Zdeňku Vy se tímto doporučním řídíte? Ve svých tweetech umísťujete link do první čtvrtiny a hlídáte aby Vaše tweety obsahovali především podstatná a přídavná jména? Kaushnik ve své webové analytice 2.0 píše, že největší problém webové analytiky je to, že máme k dispozici až moc dat. A tento článek to myslím potvrzuje. Ne že by se člověk neměl zamyslet kdy publikovat (především když se stará o firemní profil). Ale s těmi čísly bych to zas moc nepřeháněl a víc spoléhal na intuici a zdravý rozum..Více k tématu zde: http://www.sunitka.cz/c/423-starate-se-o-facebook-page-jdete-na-to-lidsky/
Zdravím Vašku,
záleží na situaci. Některá doporučení dávají smysl a fungují a jiná zase nemusí. To se liší člověk od člověka, firma od firmy, obor od oboru. Dávám většinou na vlastní pozorování a testování.
Z toho, co mám zatím otestováno/odpozorováno:
Hlavní samozřejmě vždy bude obsah tweetu. Věci uvedené v infografice jsou spíše záležitostí formy. Bez zajímavého obsahu bude i vytříbená forma k ničemu. Důležité také je, že vztahy uvedené v infografice vyjadřují korelaci a ne automaticky kauzalitu.